Co, bych dala za to, kdyby tady byla nějaké svépomocná skupina, když byla moje dvojčata malá. Nebylo zde nic a my jen horko těžko sháněli informace a někoho s podobnou zkušeností na diskuzích na internetu, kde každý první příspěvek začínal slovy: "Ahoj, děkuji za přijetí. Jsem Míša a mám trochu jiné děti. Naše diagnozy jsou..." 

Sehnat kroužek pro dítě, které není tabulkové je problém, co si budeme povídat. My chceme vytvořit místo, kde i tyto děti budou mít svůj prostor a možnost zkoušet nové věci. 

Terapie je super věc, která pomůže obrovským způsobem. Často jsou na tom, ale rodiče a sourozenci tak, že by terapii potřebovali sami. Starat se o dítě se speciálními potřebami je náročné psychicky i fyzicky a pokud rodina nemá možnost nějak na tom pracovat, těžko se vidí světlo ve tmě.

Neratovice jsou krásné město, ale pro rodiny dětí jako máme my, tady nic není a to je velká škoda. Dětí se speciálními potřebami přibývá a je třeba jim věnovat pozornost.

Naše "jiné" děti jsou pro nás normální. Máme jiné priority a neustále je musíme měnit a přizpůsobovat. Mnohdy na dětech ani nepoznáte, že mají problém, dokud nepromluví, nebo neudělají něco, co neodpovídá standardu. My, ale nechceme z dětí mít křehké květinky v bublině. Chceme z nich mít děti, jako každé jiné a chceme jim to dopřát.